František Janák se narodil 1. června 1951 v Havlíčkově Brodě. V letech 1966 až 1967 se učil brusičství skla v Josefodole v odborném učilišti skláren Bohemia ve Světlé nad Sázavou. Poté v letech 1967 až 1971 studoval na Střední průmyslové škole sklářské v Kamenickém Šenově u profesora Pavla Wernera tvarování a broušení skla. Z průmyslovky šel do provozu, rok pracoval jako mistr rafinerie ve Františkodole, tři léta byl brusičem skla ve Výtvarných řemeslech v Praze. V roce 1975 byl přijat do ateliéru profesora Stanislava Libenského na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze, kde absolvoval s cenou rektora (1981). V roce 1982 získal diplom na prestižní výstavě Jugend gestaltet v Mnichově. Byl vybrán, aby se zúčastnil 1. Interglass-symposia v Novém Boru, začal být zván na významné výstavy českého skla u nás i v zahraničí. V letech 1985 až 1988 byl samostatným vývojovým pracovníkem ÚBOKu (Ústavu bytové a oděvní kultury) Praha, poté ve svobodném povolání. Pozornost kritiky i organizátorů výstav se u Janáka obrací do oblasti studiového skla. V poslední době v převazující míře používá Janák lité sklo do formy, kde těžiště přenáší na formování v hlíně. Brus, leštění, pískování, lept a matování se uplatňuje spíše v detailech. Janák záměrně počítá s dynamikou kazů a deformací, které vzejdou z modelérských zásahů.
Od roku 1981 se pravidelně každoročně zúčastňuje řady kolektivních výstav doma i v zahraničí. Vystavoval v Německu, Japonsku, Dánsku, USA, Holandsku, Velké Británii, Rakousku, Španělsku, Finsku, Belgii, Francii, Maďarsku a Itálii. Účastnil se Interglass sympozií v letech 1982 a 1985.
Svými díly je zastoupen ve sbírkách Uměleckoprůmyslového muzea Praha, Moravské galerie Brno, Severočeského muzea Liberec, Západočeského muzea Plzeň, Východočeského muzea Pardubice, Oblastní galerie Vysočiny Jihlava, Glassmuzeum Ebeltof, Ulster Museum Belfast a dalších muzeích a galeriích u nás i v zahraničí. Ve sbírkách Horácké galerie je uloženo deset děl Františka Janáka.
